Není hanba upadnou, ale příliš dlouho ležet

Pokračování pohádky o veliké řepě

23. března 2010 v 16:35 | _Felis_ |  Povídky
Dám vám sem takové mé pokračování povídky O veliké řepě.


Poté, co děda a jeho rodina vytáhli řepu jim nastal horor. Veliký řepák se rozhodl, že se u nich zabydlí a tak dědečka a jeho rodinu využíval jako sluhy. Sloužit u něj znamenalo, že mu musí nosit multivitamínový džus. A jelikož se později rozhodl založit rodinu, byly všichni v jednom kole. Veliký řepák měl manželku, staršího syna, dcerku a malého synáčka. Dědeček nosil džus řepákovi, babička jeho manželce, vnučka staršímu synovi, pejsek dcerce a kočička malému synáčkovi. A myška? Ta si, když tahali řepu a spadli, zlomila nožku a ťapkala o berlích. Krčila se v koutku, aby nikoho nenapadlo zapřáhnout jí do práce. A nikomu nic nevadilo. Dědeček totiž z řepákem hráli šachy, babička s jeho manželkou pletli a drbaly, starší syn s vnučkou hráli na babu, pejsek s dcerkou hráli na schovávanou a kočička s malým synáčkem si četli pohádky.
Vše bylo až doteď v pořádku. Nikdo se s nikým nehádal, nikdo nezlobil, žili prostě v blaženém stereotypu. Jenomže veliký řepák byl velmi popudlivý. Vše ho hned naštvalo a to byl potom tanec!
Dědeček s rodinou mu přišli přinést lahve s džusem. Jenomže jemu se nezdál. A tak na ně začal křičet, jaká jsou nemehla. A křičel, a křičel, vlály jim vlasy a chlupy, až..... je odfoukl. VYletěli z okna a zabořili se hlavou do hlíny a zaklínili se tam. Řepák se polekal.
"Jejda, co jsem to provedl," bědoval.
A tak přemýšlel. Chodil od rohu k rohu a přemýtal, jak je dostat ven. Rozhodl se, že je zkusí vytáhnout. Vyběhl na zahradu a zatáhl za dědečkovi nohy. Tahal, tahal, ale děda tam byl zaklíněný. A tak tedy vytáhl kočičku, pejska, vnučku a babičku. Všichni tahali za dědečka a nemohli ho vytáhnout.
"Je tam pořádně zaklíněný," poučoval pejsek.
"Ach ano, ano," přikyvovala moudře babička.
"MOje milá, pojď mi pomoct!" zavolal veliký řepák na svou manželku.
Ta vyběhla a připojila se k nim. Ale nevytáhli dědečka. Táhli, táhli, ale nevytáhli. A tak se manželka velikého řepáka rozhodla zavolat svého nejstaršího syna.
"Můj nejstarší synáčku, pojď nám prosím pomoct!" volala na něj.
Nejstarší syn vyběhl a a připojil se knim. Ale děda se ani nehnul. A tak se rozhodl nejstarší syn zavolat svou sestru.
"Sestro, sestřičko, pojď nám pomoct!" volal.
Jeho sestra k nim došla a chytla se svého bratra. Ale marně. Děda tam byl jako přibitý.
"Můj malý bráško, pojď nám pomoct!" zavolala dcerka.
Ten se dokolébal k nim a chytil se své sestry. Opravdu, opravdu se snažili, ale marně. Všichni si lehli a smutně povzdychovali.
"Co bude s dědou?" fňukala vnučka.
"Nevím," povzdechla si kočička.
V tom uslyšeli pískání. Tak tiché, že se v ševelení trávy málem ztratilo. Pohlédli dolů a tam stála myška. Opírala se o hole a na čumáku měla tmavé brýle.
"A mě nikdo nezavolá, co?" vztekala se," vždyť já tě, veliký řepáku, vytáhla. ALe na moji slávu se nejspíš zapomíná. A to jsem si kvůli tomu zlomila nohu."
"Ano, ano, ty nám jistě pomůžes!" radovala se babička.
A tak se všichni dali zase do práce. Ráz,dva,ráz, dva..... a děda je venku! Vykutáll se a vystříkl kolem sebe hlínu. Všichni jásali a veliký řepák popleskával dědečka po rameni.
"Tak jsme si kvit. Ty jsi zachránil mě a já teď zase tebe."
"A co já? Na mě se zase zapomělo, ty pitomá zelenino," rozčílila se myška.
Ale všichni se jenom zasmáli a vydali se domů


THE END!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama