Není hanba upadnou, ale příliš dlouho ležet

Hádat se se svými já je kravina... To už vím...

11. března 2010 v 15:43 | _Felis_ |  My diario
Dnešek byl skoro jako jiný den. Ráno jsem vstala, oblékla jsem se, odhopkala do kuchyně, nasnídala se, odhopkala do koupelny, umyla se, popadla taško a jela busem do školy. Po škole jsem udělala nezbytný nákup školních potřeb a jela domů.


Jsi nervózní!

Ne, to je blbost.

Fakt? A co ty malé příhody?

Není nic neobvyklého, že člověku občas něco vypadne z rukou. Může se to stát každému.

Hmmm. Ty dva pomeranče na tom nejsou zrovna dobře... A co to svírání žaludku a třes?

Třesu se proto, že mi je zima, a když si skočím na záchod, žaludek povolí....

Fakt?

Hele, ty jsi pesimistické já!

Ale ty optimistické, takže jsme si fifty fifty!

Říkám ti, že je to blbost!!

Hádat se s pravdivým já je blbost!

Ano vážení, zdá se, že pesimistické já má pravdu jo, a to pesimistický já je fialový a optimistický bílý.
Jsem nervózní. Z toho Desenského medvěda, ze soboty. Bože, bože, bože! Já tu choreografii zvorám!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama